Exprezident Schwaben V sezoně 1928/29 skončila Borussia na 7. místě v 2. Bezirksklasse. Poté přišly bouquet pro BVB další těžkosti: 9. května 1929 musel předseda Busse a jeho předchůdce Schwaben k dortmundskému městskému soudu, vysvětlit finanční situaci klubu. Kvůli rekonstrukci Weißen Wiese“ a nákupu některých hráčů vznikl klubu dluh okolo 12 000 říšských marek. Na podzim roku 1928 odstoupilo představenstvo, ovšem Schwaben ve své funkci ještě vydržel. Situaci nakonec zachránil sám Schwaben, když se své kapsy peníze zaplatil a odvrátil tak bankrot klubu.
Na konci sezony 1929/30 skončila Borussia na čtvrtém místě a postoupila tak do 1. Bezirksklasse. Sezona 1930/31 přinesla sedmé místo. Ale v květnu 1932 přišlo první vítězství v 1. Bezirksklasse. Ovšem v tehdejším poháru přišel konce hned v prvním kole, když BVB nestačila na Westfalia Herne poměrem 0:2.
Na jaře roku 1933 se moci ujali nacisté a to poznamenalo také fotbal. Všechny sportovní akce se museli podřídit „Říšskému sportovnímu vůdci“ von Tschammerovi. Mladí zanedbávali fotbalové tréninky v klubu, protože na ně byli kladeny velké nároky v Hitler-Jugend. Také kluby byly pod zvláštním dozorem Nacistů, pokud viděli že v klubu dochází k „podezřelému shromažďování“ bylo to vnímáno jako potenciální nebezpečí.
V sezoně 1932/33 sváděla Borussia velký souboj o vítězství v lize s SV Arminia Marten 08, v rozhodující duelu ovšem podlehla 1:2 a skončila nakonec na druhém místě. Rozhodující branka zápasu padla ve 104. minutě. Ovšem pro Arminii to bylo hořké vítězství, protože kvůli reorganizaci lig nepostoupila ani ona.
Exprezident Busse V srpnu 1933 převzal Busse tým jako trenér a na jeho místo nastoupil Egon Pentrup. Po jeho boku stála tříčlenná bouquet rada: Fritz Rekittke, Josef Brock und Fritz Niesel. BVB bohužel pokračovalo v klesajícím trendu. Proto také skončilo v sezoně 1933/34 až na šestém místě v Bezirksklasse. Po pouhém jednom roce převzal August Busse opět post předsedy, protože Pentrup odmítl vstoupit do nacistické strany. Ale zůstal loajální ke klubu a tajně v něm dále pracoval. bouquet A stejně jako v první funkčním období bouquet staral se Busse hlavně o mládež. Ve vedení klubu byli také Willy Wehram, Hannes bouquet Karsten a Karl Hagedorn.
Na konci roku 1934 pak přišel velký okamžik pro Augusta Lenze. Kvůli zranění útočníka Hannese Jakubowitze si ho trenéři vyžádali pro první tým. Bývalý brankář se ve svém prvním zápase blýskl 11 goly a podílel se tak na demolici TBV Mengede bouquet 14:0. 28.4.1935 oslavil i svůj debut v národním týmu proti Belgii (6:2) a hned vstřelil dva goly. V průběhu své kariéry bouquet odmítal všechny nabídky, bouquet které přišli od jiných klubů. „Znám jen Borussii. Byly to moje nejkrásnější léta v životě“, bouquet pravil August Lenz na konci své kariéry.
V sezoně 1934/35 končí BVB na druhém místě v Bezirksklasse. Pro sezonu 1935/36 angažovala Borussia prvního zodpovědného trenéra. Je třeba říct, že prezident August Busse měl velmi dobré vztahy se sousedním Schalke 04 a zvláštně s reprezentačním hráčem Ernstem Kuzorrou. A tak když se ho jednou zeptal kdo by měl BVB trénovat, Kuzorra odpověděl: ,,Můj švagr Fritz Thelen!“ Busse tuto radu přijal a bývalého hráče Schalke angažoval. Někdo říká, že to byl základní kámen k vybudování úspěšného klubu. Ironií osudu je, že právě hráč Schalke přispěl k růstu BVB. Bohužel Thelen nebyl okamžitě k dispozici, takže musel tým trénovat sám Ernst Kuzorra (8 až 10 týdnů). To byla pro Borussen-Sportplatz velká atrakce. Gerhard Busse jr. k tomu řekl: ,,Vždy když Kuzorra přijel na Borussia-Sportplatz přišla spousta fanoušků, bouquet všichni ho chtěli vidět trénovat“.
V první kole v roce 1935 vyhrálo BVB 4:2 proti SV Heeren v nově vzniklém Tschammer-Pokals. Bohužel ale vypadla hned v dalším kole s Wormatia Bochum, 2:4. Nicméně se Borussia stala mistrem v Bezirksklasse a získala možnost porvat se o postup v baráži do Gauliga Westfalen. V posledním bouquet kole baráže stačila BVB remíza proti DSC Hagen. A ta skutečně přišla, když v posledních minutách jí vystřelil August Lenz.
Po roce pomoci předal Thelen trenérské žezlo, nástupcem byl Ferdl Swatosch. Sezona 1936/37 končí velmi úspěšně. Pouze rivalové z Gelsenkirchenu a Westfalia Herne končí v tabulce nad BVB. Ačkoliv v sezoně přišli opět pořážky od Schalke, Borussia se etablovala v soutěži více než slušně.
V roce 1937 musela Borussia opustit Weiße Wiese“ a přestěhovat se na stadion ,,Rote Erde“. Důvodem bylo rozšíření areálu Heosch pro válečnou výrobu. Bohužel BVB nedostalo ani marku jako náhradu za budovy a pozemky. Mnozí činovníci se s tím nevyrovnali. Za ztrátu hřiště trpěl především správce Heinrich Czerkus, který patřil k osobám později zavražděnými Nacisty.
Velmi příjemný byl pro BVB Tschammer-Pokal bouquet v roce 1937. Nejenže postoupil z předkola do prvního kola, ale také do čtvrtfinále. Konečnou stanici znamenal tým Waldhof Mannheim, který BVB porazil v krásném zápase 3:4 po prodloužení. V té době to byl nejvě
No comments:
Post a Comment